Jdi na obsah Jdi na menu
 


Druhá sezóna

8. 12. 2014

Je to zvláštní pocit. Jedeme zase tak daleko od domova, ale přeci jen do známého prostředí. Do letadla sedáme s pocitem „starých mazáků“, však už zdaleka neletíme poprvé! Nenápadně koukám kolem sebe (a nejenom v letadle, vlastne po celou dobu cesty na Zéland, ať jsme kdekoli) a hledám zmatené, napjaté ale také vrušené a usmívající se tváře těch, kteří pravděpodobně zažívají podobné dobrodružství poprvé. Stejně jako my téměř přesně před rokem. Vzpomínám jak bylo nám a jestli i teď jsme přeci jen trochu nervóní z toho co bude. Asi ano, přeci jen nás cestou čeká Malajsie, ikdyž jen na pár dní, jsem hodně zvědavá. A pak taky se říká, že člověk nevztoupí dvakrát do jedné řeky – asi to ani pro nás nebude úplně stejné jako loni.

Co rozhodně zůstalo stejné, jsou lidé na Zélandu. Stíle milí, usměvaví... Přesně to, na co jsem se těšila. Navíc nás přivítali, jako bychom se vraceli domů, takže teď máme vlastně dvě „doma“ a to je moc fajn!

 

Na Zélandu máme ještě hodně cestovacích restů. Člověk by tu totiž mohl cestovat celý rok v kuse a stejně by mu zbylo spoustu krásných míst, které ještě neviděl. Určitě na Severním ostrově bych chtěla ještě jednou dát Tongariro Apline Crossing, minule nevyšlo počasí. Taky oblast kolem Gisborne a East Cape, dál poloostrov Coromandel a určitě úplný sever (Northland). Na jihu je toho taky dost – Golden Bay v Abel Tasman NP, možná dostat se strochu blíž k Mt. Cook a určitě bychom chtěli vidět Fiordland (Milford Sound a Te Anau). Kdyby byl čas, tak třeba i Steward Island úplně na jihu.

 

No a kromě cestování po přírodních krásách my máme ještě v plánu sjet spoustu řek, které jsme vloni nezvládli. Na severním, ale hlavně na jižním ostrově. Osobně se hodně těším na jednu z ledovcových řek – hrozně ráda bych ji sjela z pod ledovce až do moře! Ale je toho mnohem víc, snad se zadaří.

 

Všechno záleží teď aktuálně na práci kterou budeme mít. Potřebujeme na cestování samozřejmě nějaké koruny, do toho Michal šetří na letenky a taky na kongres v Argentině. No a já stále nevzdávám Kanadu, určitě se tam chci na pár týdnů podívat. Kdo ví, co bude příští rok... Snažíme se nějaké to naše cestování vměstnat do času který tu máme spolu, až Michal na koci ledna odjede, já sama toho asi moc nenajezdím. Ikdyž spolu toho ještě spostu uvidíme v zimě, hlavně na jižáku, než začne práce na Cardroně. Takže teď hlavně severní ostrov a nějaké to pádlování, dokud ja na to dostatečně teplo:-)

 

S prací je to letos všelijaké. Zatím bych řekla že to bylo docela dobré, od příštího týdne není moc výletů nasmlouvaných. Jak jsme již psali/říkali, máme sice vyšší hodinovou mzdu, ale Connor je tu na plný úvazek takže spousta práce mimo raftování nám odpadla. Na druhou stranu, ikdyž nemáme zrovna finanční přebytky, myslím že jedeme docela podle plánu (volnočasové pádlování atd). A kdyby nic jiného, máme jeden druhého, příjemné lidi a krásnou přírodu kolem a taky super podporu z domova!!!

 

- A -

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář