Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tabemono shite nomimono (jídlo a pití)

3. 2. 2016

V jednom z mailů se nás Maruška Turková ptala, co že my to tu vlastně jíme a pijeme. Docela dlouho mi trvalo, než jsem se do napsání článku mohla pustit, protože stejně tak docela dlouho trvalo, než jsme vlastně tu pořádnou japonskou kuchyni ochutnali. Michal má placené stravování západního typu a já si vařím sama a tak, přestože využívám místní ingredience, je to vlastně taky dost obvyklá strava. Ikdyž je pravda, že oproti jídelníčku doma prakticky úplně vymizely brambory (měla jsem 4x za uplynulé 2 měsíce) a nahradila je povětšinou rýže, někdy těstoviny a někdy rýžové těstoviny:)

 

Začnu od nejobyčejnějšího jídla, které tu pospolu baští místní i turisté když chtějí co nejlevnější variantu mimo restauraci. Jedná se hlavně o dva pokrmy v různých variantách - jednak takzvané "cup noodles", což jsou instantní nudle v kalíšku které se jen zalijí horkou vodou, nechají odstát a pak se napůl sní hůlkami a napůl vypijí. Existují v desítkách různých variant, příchutí i cenových kategorií. Zvláštností je, že v každém obchodě se nachází jakási várnice s vařicí vodou určená pro kohokoli, kdo si právě cup noodles koupil. Takže si oběd "uvaříte" hned v obchodě a můžete ho rovnou sníst (je však třeba dát si pozor kde jej sníte - uvnitř obchodu je to jaksi společensky nevhodné). Vedle várnic na vodu je všude samozřejmostí mikrovlnná trouba, neboť v každém obchodě seženete všemožné druhy již hotových jídel (alá rýže/těstoviny s něčím) které je možno na vhodných místech rovnou konzumovat. Vysvětluju si to tím, že japonci hodně pracují a takhle šetří čas... 

Druhou velmi častou variantou jsou rýžové balíčky různých tvarů (nejčastěji trojúhelníky) veliké asi jako dlaň, s různými náplněmi a nejčastěji obalené v řase "nori" - to je to, do čeho jsme v čechách balili sushi:) Mají to opravdu vymyšlené - produkt v originálním balení je zabalený tak, že řasa se nedotýká rýže, aby vše zůstalo čerstvé. Dvěma jednoduchými pohyby podle návodu se sundá obal a zároveň se na rýži přiloží řasa, která náledně nasaje vlhkost z rýže a změkne. Tahle věc se jí studená. Dobré, syté, levné:) Pozor ale na typ náplně. Některé jsou chutím evropana dost nepříjemné. A vzhledem k tomu že většina balíčků má nápisy v japonštině a řada nemá ilustrační obrázek, je to někdy loterie:)

 

Teď se ale pojďme podívat na jídla, která si člověk může dát v restauraci. První hodně typický pokrm pocházející pravděpodobně z Číny je ramen. Jedná se o jakousi polévku ve dvou základních příchutích (sojová omáčka nebo miso - k tomu se ještě dostanu) doplněnou standardně o vaječné těstoviny, houby, jarní cibulku, nori a vepřové maso. Můžou být samozřejmě i jiné ingredience, třeba tady pro tuto oblast je typické krabí maso... A teď k tomu co je to to miso . Základem této příchuti je pasta vyráběná z fermentovaných sojových bobů, fermentovaného obilí a soli. Chuť těžko popisovat, ale mě moc chutná:) Pasta se pak jednoduše zalije horkou vodou plus se přidají další ingredience a mňamka je na světě!

 

 

To bychom nebyli v japonsku, kdybychom si nedali sushi. Sushi všichni známe, někteří zkusili i vlastní výrobu;) Na rozdíl od toho co známe z Evropy/Zélandu jako sushi (rozuměj maki rolky, to jest vrstvené ruličky náplň-rýže-řasa) tady si japonci pod pojmem sushi představí trošku něco jiného, ikdyž maki rolky samozřejmě mají a jedí. Tradiční sushi v Japonsku je šištička rýže a na ní především různé druhy ryb (hlavně syrových, ale i tepelně zpracovaných). Na rýži mohou být i další lahůdky moře jako krabí maso, krevety, maso ježovek, chobotniček, olihní a podobně, nejjednodušší "pokrývka" je potom vaječná omeleta. Nic pro vegetariány...

 

Když jsme u syrových mořských plodů musím zmínit sashimi. Sashimi to jsou různé druhy syrových ryb nakrájené na plátky, jí se jen se sojovou omáčkou a wasabi, přijídat se k tomu může speciální salát nebo rýže, ale většinou nic. Neuvěřitelně lahodná záležitost!

 

Další hodně typickou pochoutkou je nabe, což je popsatelné takovým hezkým českým slovem eintopf;) Příprava probíhá přímo u vás na stole a vlastně si vše uvaříte sami. Když si objednáte nabe, na stůl vám přinesou plynový vařič, typický keramický hrnec s poklicí naplněný vodou a syrové ingredience zvlášť nebo už v hrnci. Vařič si zapnete a přímo před vašimi zraky se připravuje tohle jednoduché ale moc dobré jídlo. Typickými ingrediencemi je zelí, sojové klíčky, houby, tofu, maso (nejčastěji kuřecí protože je rychle hotové ale třeba hodně tradiční jsou i velmi tence nakrájené plátky hovězího - potom má nabe i zvláštní název Sukiyaki), cibule, jarní cibulka, někdyse přidá miso pasta... Když se všechno povaří, pomalu si nabíráte do mističek a konzumujete hůlkami, tekutá složka se pije z misky. Abych byla úplně přesná, podle tradice si nenaléváte vy ale někdo nalévá vám - typicky na návštěvě hostitel nalévá hostům. Nabe jsme měli několik druhů, skvělé byli všechny, hodně mi chutnal i speciální Kimchi nabe který je pikantní, je s vepřovým masem a kvašeným zelím (to je to kimchi), původně myslím korejské jídlo. V jedné restauraci poté co jsme snědli pevné složky nabe přinesli nám ještě vařenou rýži, která se nechala povařit ve zbytku vývaru a jako taková kaše se jedla úplně na konec večera.

 

Nejen když čekáte než se uvaří nabe lze si dát řadu drobností. Moc dobré jsou solené vařené sojové boby (celé lusky, jí se pak samozřejmě jen boby jako takové), tempura na všechny možné způsoby - tempura je název pro cokoli obaleného v trojobalu a osmaženého, typicky se obalují krevety, garnát a zelenina... Běžným chodem jsou i smažené kousky kuřete a chobotic. Setkat se můžete i s předkrmem zvaným gyoza, což jsou takové kapsičky z tenkého těsta plněné směsí mletého vepřového, čínského zelí a česneku, napůl vařené, napůl smažené. Japonci to označují za knedlíčky a takových knedlíčků mají víc druhů.

 

Co se týče pití tak tam máme zkušeností asi méně. Ochutnali jsme tu několik druhů piv, všechny překvapivě dobré. Saké jsme tu ještě neměli, nicméně ochutnali jsme na Zélandu a docela to bylo dobré - něco mezi vínem a ostřejším alkoholem, těžko popsat. Dá se pít studené i teplé, v druhém případě to asi dobře "dává". Co jsem zkusila a opravdu mi to chutnalo bylo švestkové víno, další typická záležitost. Může se pít s kostou ledu, je to hooodně sladké, takový alkoholový dezert;) Japonci dělají prý dobrou whisky, to ale nemohu posoudit, ještě jsem nezkusila.

Mezi nealko nápoji vede voda a zelený čaj. Do jedné restaurace kam chodíme je obojí volně k dispozici, čaj je tu v práškové podobě a nabírá se titěrnou lžičkou, dává se ho jen malinko. Pak se zalije horkou vodou a zajímavé je, že když se dopije, nedosypává se nový ale zalije se znovu to, co už je v hrníčku. Žádný cukr mimochodem....

 

Typickýbjaponský dezertvjsme tu neměli, myslím že to tu ani není tak jako v evropě, jako že by po jídle přišel dezert. Každopádně až na něco narazíme, dám vedět jaké to bylo :)

 

Shrnula bych to tím, že nám tu moc chutná. Pravda, kdo nemá rád ryby, plody moře a syrové k tomu všemu, ten by si tu moc neužil, ale pro ostatní je to ráj:) 

 

- A -

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

asi bych zhubla

mamča z HK,11. 2. 2016 10:33

Tak to není moje parketa - plody moře. Ryby mám ráda, ale tak 1x do týdne.
Rýži mám ráda, ale tak 2x do týdne. Ale rozhodně by mi pobyt v Jasponsku prospěl - zhubla bych.
Důležité ale je, co máte rádi Vy a to zřejmě odpovídá. Tak si užívejte, co to jde a ochutnávejte, ať jsme i my bohatší o Vaše zážitky.
M.

dobrou chuť

MA,4. 2. 2016 9:51

Ramen,sashimi,nabe,miso,tempura ...vyčerpávající popis,moje oči a chut´ové buňky nevědí co si vybrat.Asi bych ráda ochutnala všechno.
Jen dál doplňujte znalosti gastronomie a nezapomeňte ochutnat ještě i to saké.
Tak dobrou chuť a na zdraví...(jak se to vlastně řekne japonsky?)
MA+

Re: dobrou chuť

Michal,4. 2. 2016 12:04

japonsky se "na zdraví" řekne "kanpai" !!