Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tvrdý skautský týden, silvestr a pádlovací relax

10. 1. 2014

    Top of the seasson, bussy week nebo prostě jen nejvtrdší týden v sezoně. Tak by se dalo nazvat 6 velmi pracovních dní, v rámci jichž „naše“ firma – Mangaweka Adventure Company provezla po řece slušnou porci skautíků, kteří měli v nedalekém Feildingu velké mezinárodní jamboree (sjezd, sraz, tábor). Opět budu hovořit v číslech:

 

 

- -        -  6 dní (29.12. - 31.12. & 3.1. - 5.1.)

-          -  dva 3hodinové výlety denně

-          - 14 raftů každý výlet (9 našich lodí, 5 půjčených od zpřátelených companies)

-          -  celkem 17 guidů (z toho 4-6 místních, ostatní najatí)

-          -   přibližně 1100 skautíků provezeno po řece

 

    Tak by se dal velmi fakticky shrnout skautský týden, do kterého jsme si jen tak mimochodem vložili slušnou silvestrovskou párty a 2. ledna pádlování (konečně:-) ) na horním čtyřkovém (obtížnost WW4) úseku naší řeky Rangitikei.

 

    V praxi to vypadalo přibližně tak, že jsme kolem sedmé vstali, natlačili breakfest, namazali dva sendviče k obědu, v osm jsme naložili lodě – dva velké vleky po 5ti člunech, dva rafty na malém vleku a dva na autě a v devět jsme vyrazili. 20 minut v autě na nasedací místo všechno sundat, připravit a už tu jsou skauti...Hrnou se od autobusů, je jich hodně :-( .. Pak následuje safety talk (instruktáž) a už se dělí do skupinek po 6-7 skautících a šinou se každá skupinka dle svého výběru k libovolnému raftu. Tam jim rozdáme vesty a helmice a udělíme pokyny, jak sedět a zopakujeme, jak se pádluje. No a můžeme vyrazit. Vždy je určena první, poslední a prostřední loď. Tito guidi jsou ti zkušenější, mají v lodích lékárničky a vysílačky. Pak cca dvě hoďky na vodě a už jsme v kempu. Následuje svižné vylodění a hlavně naložení všeho zpět na vleky a auta. Pak po cestě kolem kuchyně chňapnout ráno připravené sendviče, během cesty  je natlačit, postěžovat si kolegáčkovi guidovi, jací jsou ty skautíci střeva a můžeme si dát druhé kolečko. Kolem půl páté jsme zpět v kempu. Tak to byl přibližně jeden pracovní den raftguida během skautského týdne. Já jsem byl většinou na vodě a absolvoval výše zmíněné. Anička se párkrát také svezla, ale jinak měla hlavně na starosti doprovodný outdoorový program pro ty skautíky, kteří zrovna nebyli na vodě. To obnášelo „hru“, při které skupinky skautíků transportovali kyblíky se štěrkem na nově tvořenou stezku lesem kolem kempu. Jedná se o staronový trek (cca 20 minut), který dostal náš šéf za úkol (od obce) obnovit. Je to moc hezká procházka lesem a buší. My jsme s Aničkou před Vánocema trek vysekali, vyřezali a připravili a teď jsme „zneužili“ skautíky, aby pěšinu vysypali štěrkem...No, naše zažité povědomí o českých (evropských) skautech je maličko odlišné od zélandského a australského skautského standardu. Jsou to zkrátka většinou puberťáci přirodou moc nedotčení, kteří jsou prostě na táboře. Takže činnosti jako pádlování nebo nedej bože odnesení kyblíků se štěrkem cca 10 minut do lesa pro ně byly takřka nesnesitelné obtížnosti :-)

 

    Světlým momentem ve skautském týdnu byla silvestrovská párty + následná kocovina a 2. ledna pádlování na horním úseku „naší“ řeky. Náš šéf Paul nás tam vyvezl jako odměnu a zpestření pro najaté guidy a pro nás. Vyrazili jsme ve složení: dva čluny a čtyři kajaky. Jeden člun guidoval náš šéf, druhý zkušená Kaitlyn. My s Aničkou a dvěma borci vyrazli na kajacích. Jak to dopadlo se můžete podívat ve fotogalerii. Jedním slovem – SUPER. Nádherný kaňon, čistá a relativně teplá voda a i za malého průtoku (cca 9 kubíků) v některých pasážích plnohodnotná čtyřková voda se dvěma místy WW4+.

 

    Nutno podotknout, že celý skautský týden s námi jako guidy (na naše pozvání) absolvovali další tři česi: Kača Hošková a Honza Havlíček (slalomáři z Troje) a Lukáš Uncajtík (sjezdař a raftař). Kača s Honzou jsou tu na delší dobu (pracují v Tauranze jako trenéři mladých zélandských slalomářů) a Lukáš tu zůstal na dovolenou po raftovém MS. Bylo to super – udělat českou raftovou mafii a nutno říci, že češi umějí vzít za práci a za sklenku, což se potvrdilo při přípravách, na vodě i u baru :-).

 

     Takže takový byl přelom roku a teď se postupně vracíme zpět do klidnější běžné rutiny, kde jezdíme menší tripy každý den či ob den a kemp je klidný, záchody i sprchy volné, voda teplá, v ledničce je místo atd. atd.

-M-

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hezký psaní

tJ,11. 1. 2014 9:27

Ahoj na druhé straně zeměbrambory. Je to fakt, že jsme asi jiný než zbytek světa a to v dobrém a možná i ve zlém. Já znám cizí skauty jen z amerických filmů a to dost koresponduje s Vaší zkušeností z Mangaeweky. Asi bohudík stále patříme k těm "zaostalým" přírodním národům, kde je standardem nebát se zmoknout a něco udělat a prostě se s tím poprat. To "vzít za práci a za sklenku" to jenom potvrzuje. To zlé je možná v tom, že si jako národ necháme ledacos líbit a hlavně od vlastních domácích škodíků, maximálně je zdrbeme v hospodě (při sklence). Snad se skautíci nebudí hrůzou ze snů o otroctví a nucených pracech za dozoru drsné dozorkyně? Fotky už máme dávno proštudované, je z nich vidět o co go - skautská mravenčí migrace i vodácké blaho v horních peřejích. No, snad i ekonomicky se vám polepšilo, při takovém náporu. Že jste si pobyli s Kačou a spol. to nemá chybu, koho by to napadlo, že se potkáte v takové dálavě. Jestlipak jste s nimi probrali zda nepotřebují nějaké asistenty nebo případné kontakty na další práci ? Tady v Česku je stále příjemné předjaří i když teď už by se mělo konečně ochladit a snad i chumelit, aspoň na horách. Já bych to teda klidně bral, ža už bychom vyrazili zase na vodu. A na lyže bychom si dojeli na kopečky. Tak borci a borky DRŽTE SE !!! AHOJ.