Jdi na obsah Jdi na menu
 


Propršený týden . . . Ale.. :-)

30. 11. 2013

   Poslední týden nám tu docela pršelo...No pršelo, abych tak řekl, tak místy i dost chcalo..Dámy prominou, ale je to tak..Tady když prší, tak fakt prší. Práce moc nebylo, tak jsme vymýšleli, co s časem. Jednou takhle dopoledne jsme se za vydatného deště vydali naším Pepčou na výlet do výrobny světoznámých kajaků Bliss-Stick. Bylo to asi hodinku cesty, z čehož druhá půlhodinka byla jen a pouze skrz louky a pastviny, kde nebylo nic než ofce :-). Na jednou se na jednom kopečku zjevila budova velikosti české stodoly. A v podstatě to i jako stodola vypadalo. Na štítu oprýskaný nápis Bliss-Stick..Ok, jsme tu..V popředí týpek balící dva nové kajaky a malý kluk, který nám šel vstříc. Vyklubala se z toho cca 20 minutová návštěva „továrny“, při které nám onen kluk – syn majitele, ukázal proces výroby kajaku a to pěkně od pytlů se speciálním práškem až po to, jak kajak pěkně zabalí a pošlou. Bylo fajn vidět, jak kajaky, které se prodávají po celém světě jsou vlastně vyráběné v jedné zevlandské stodole, uprostřed ničeho a pěkně ručně, s péčí o každý kousek...Fajn zážitek a možná se do Bliss-Sticku ještě vrátíme.. Na týdenní výpomoc, kdy bez honoráře máš po týdnu práce nárok na 50ti % slevu na loď..Docela zajímavé – a vlastně si kajak sám vyrobíš.

    Další den, tuším v úterý? se tady v naší vesnici stavili dva češi Adéla a Michal, při své cestě Novým Zélandem. Sice jsme se předtím neznali, ale to nevadilo :-) . .. Národnost sbližuje. Půjčili nám PaddleBoard, my jim na oplátku dva kajáče a vyrazili jsme na „naší“ PapaGorge..No přátelé, prdelka největší na tom paddleboardu..Na klidné vodě v poho, ale jak přišla peřejka, byla to sranda..

    Ve středu večer za námi přijeli další čeští kamarádi – vicemistrině světa v raftingu Lenka a Šampus. Posedělo se, pokecalo se, popilo se...Pohodička...No a jelikož tak nějak pořád střídavě mrholilo-pršelo-chcalo, voda v Rangitikei šla pěkně nahoru a ze středečních cca 50 kubíků za vteřinu bylo ve čtvrtek ráno nějakých 230. Docela dost vody..To se přece musí jít pádlovat, že...!! Vyrazili jsme na levostranný přítok Rangitikei – řeku Kawhatau. Ta mívá cca 5-10 kubíčků za vteřinu. Ve čtvrtek to mělo cca 80-100 :-). Jeli jsme ve složení: Michal, Anička, Lenka, Šampus, Kaitlyn a Matt. Všichni na kajacích, Matt na kajaku typu SitOnTop. Zpočátku rychle tekoucí řeka typy slovenské Belé se po cca 3 km zařízla do kaňonku a začala to být sranda. V jedné kolmé zatáčce Lenka zkoušela teplotu vody hlavou dolu a protože byla tak nějak v těsnějším kontaktu se skálou než by chtěla, tak vyplavala. Začala honitba za kajakem v kaňonku, kde praktikcky chyběly vracáky. Já jsem Lenku vezl chvíli na zádi kajaku, ostatní lovili kajáček, ale říčka přiostřovala, tak jsme rozhodli, že Lenka vyleze z kaňonu a pešky se vydá k nějaké farmě, zavolá kde je a my pro ni později dojedeme. Aby toho nebylo málo, tak ne moc zkušený kajakář Matt také několikrát zaplaval a korunu všemu nasadil tím, že jeho kajak SitOn Top uplaval..Co teď? Bez kajaku v kaňonu... Libor (Šampus) dělal co mohl, ale v rychlé trojkové vodě bez větších vracáků lovit sám kajak?...(Anička a Kaitlyn transportovali ve vleku chycený Lenky kajak, já jsem vezl kus Matta na zádi)...Risk management a vyhodnocení všech pro a proti vyplynulo v následující: necháme Matta sedět v kaňonu na břehu, stejně jako kajak Lenky, ve čtyřech to dojedeme, vezmeme raft, dáme druhou jízdu a nabereme Matta i kajak. Vyrazili jsme, za chvíli se řeka Kawhatau vlila do „naší“ Rangitikei a po cca 30 minutách jsme byli u kempu. Jako štestí v neštěstí  se ukázalo odlovení ztraceného Mattova pádla a a kajaku těsně před naším kempem. Anička zatla bicáky, nasadila sjezdové tempo na plastovém kajaku a pár metrů pod kempem dotlačila ztracený SitOnTop do vracáku. OK, tak materiál máme všechen. Teď ještě najít Lenku a vyzvednout Matta z kaňonu. A hele, Lenka je tu ! Jakýsi hodný farmář, kterému touto cestou děkujeme a posíláme zdravici, ji přivezl až do kempu. Super! Takže bereme raft, házečky, lano, kajakové pádlo a vyrážíme na druhou jízdu. Kaitlyn nás odvezla a složení „záchranné“ raftové posádky je následující: vicemistryně světa na pravém zadáku, zkušený Šampus na levém kormidle. Neúnavná Anička na pravém háku a já – nezvyklý to příšernému raftovému závodnímu posezu- na levém háčku. Vyrážíme tempem hodným zkušené posádky dolů po řece. Stříháme zatáčky jak závodní formule a za pár chvilek jsme ve vracáku, kde čeká (cca 2,5 hodiny) zmrzlý Matt. Anička přesedá na kajak, Matt zaujímá její místo a již lehčím tempem frčíme do kempu. A aby se to nepletlo, tak prší :-). Vše dopadlo fajnově, žádné ztráty materiální ani jiné a večer u pifka se tomu již všichni smějeme.

    V pátek ráno odjíždí Lenka se Šampusem a celý den se nese v duchu večerní velké párty Paulova kamaráda, který se bude loučit se svobodou. Bylo to slušné, pifka a Jagermaistery způsobili, že dnešek byl z mé strany lehce pasivní a dělal jsem pouze ridiče kajakové partičce všech „místňáků“: Anička, Kelsey a Jack (děti majitelú), Kaitlyn a Anthony (guidi) a Christine (brigádnice). Počasí snad moudří a mělo by být lépe..Od zítřka bychom měli mít až do pátku nepřetržitě práci každý den, tak to uteče a něco vyděláme...

 -M-

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pěkná sranda

MA 1.12.2013,1. 12. 2013 22:26

Ahoj, tak je vidět, že žádný "vodní dopravní prostředek" Vám není cizí.
Každopádně, jak píše i t.J., tak si užíváte vodu a společenský život. To je poznat z fotek (fakt barevně sladěno) i z výše uvedené slohové práce-vyprávění nebo popis? Jen to asi chvílemi žádná sranda nebyla.
Tak hezký pracovní týden a užívejte si dál...
MA+...

estetika

t.J.,30. 11. 2013 14:10

Vidím, že o zábavu máte postaráno - vodačina na všechny způsoby. Kulturní program zajištěn. A líbí se mi, že řešíte i estetickou stránku věci. Léňa na růžovoučkém mazlíkovi a nakonec Anči dokonce jako kompletek - to nemá chybu.
Tak se mějte.
t.J.