Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mistrovství světa v raftingu

24. 11. 2013

   Po dlouhé době jsme vstávali opravdu dost brzo – v půl šesté ráno. Ale kupodivu nám to moc nevadilo, dokonce bych řekla, že jsme z tomo měli radost. Jednak proto, že jsme měli v šest naplánovaný skype s bráchou (povedlo se, čímž jsme - kromě teda babiček a dědečků - navázali přímý audiovizuální kontakt se všemi členy rodiny) a jednak byla před námi cesta na mistrovstvní světa v raftingu, kam jsme se moc těšili.

 

  Podařilo se nám vyrazit v půl sedmé a lehce po desáté jsme už byli v Okere Fall (ano správně, tam už to dobře známe;)), právě včas, abychom viděli závodní jízdy všech našich borců a borkyň. Konkrétně v pátek se jednalo o závod Head to head (H2H), to znamená že vždy jedou zároveň dva týmy, dál postupuje vždy jen jeden. V prvním kole nám udělali radost holky a veteráni (tady se té kategorii říká masters, což bych zavedla klidně i u nás, protože MASTERS zní opravdu dobře!) – oby týmy ze své rozjížďky hladce postoupily. Mladší kluci postupovali automaticky do druhého kola, protože se ve čtvrtečním sprintu umístili v první polovině výsledkové listiny. Další rozjížďky už pro české barvy tak dobře nedopadly. Šance kluků i holek ukončily novozélandské týmy, jenom masters postoupili až do finále – kde ale svůj souboj těsně prohráli, opět s novozélanďany. Každopádně vysledky špátné nebyly: masters 2., holky 5., kluci kolem 10. místa. Musím říct, že ikdyž diváků moc nebylo (většinu tvořili závodníci, Japonci kterých přijel celý autobus a pár Čechů žijích na Novém Zélandu včetně nás dvou s Michalem), atmosféra byla super a moc jsme si to užili. Celý zážitek umocnilo večerní „dobytí“ řeky Kaituna – o tom ale víc v Michalově článku.

  Následující den ráno jsme se přesunuli do Kawerau (ano ano, i tam už jsme byli), kde se jel slalom. Trať byla postavená docela záludná, ale naši se s ní popasovali výborně. Když jsme po prvních jízdách odjížděli, holky byly těsně 3., kluci vedli a masters i s 50ti vteřinovou penalizací byli druzí.Nakonec se sice pořadí promíchalo, ale Češi z toho vyšli výborně – jak mi později večer napsala naše reprezentantka Lenka Bauerová (za což děkujiJ), medailové výsledky byli následující: holky 2., kluci těsně 3., masters 1.!! Ještě jednou gratulace! Paráda! Škoda že jsme nemohli zůstat na obě jízdy, ale práce volala. Dle rozpisu jsme už odpoledne/večer měli být „doma“ a hlídat recepci. Přeci jen je to z Rotorua do Mangaweky skoro 300 km...

  V neděli jsme měli domluvenou práci na Papa Gorge, 5 lidí, tentokrát čistě kajakový výlet. Vyšlo super počasí a klienti byli moc sympatičtí – takhle bych mohla pracovat pořád! Teď už je pozdní odpoledne, slunce stále pálí a my odpočíváme. Michal upravuje kupu fotek, kterou máme z MS, Kaituny i z dnešního tripu... No co vám budu povídat, je tu dobřeJ A víte vy co? Strašně to utíká – už je to téměř měsíc, co jsme tady!!!

 -A-

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Foto

MA,24. 11. 2013 22:06

Koukala jsem na další fotky z Vašeho pěšího výletu a seznamování se s okolím.Opravdu hezký pohled na řeku a kemp.Dotazy-co je ta červená plocha-pole nebo louka?Vypadá to taky na hřiště-to ale asi ne.Bydlíte v jednom z těch tří domků co jsou blízko sebe?
No to jen abychom měli přehled.
Ahoj, jdeme spát a Vy asi do práce.

MA+...

Re: Foto

Michal,24. 11. 2013 23:08

Ahojda, tak ta červená plocha je jezírko-rybníček, který je zarostlý hnusnou červenou řasou..fuuuj...jo, bydlíme v jendom z tech podlouhlých domků..konkrétně z té fotky na tom nejvíc vpravo v jeho pravé části...:-)

Čas běží

MA,24. 11. 2013 16:28

Ahoj, tak opravdu to utíká, před měsícem jsme Vás touhle dobou (neděle odpoledne) "lovili " na internetu, jak letíte do Dubaje. Myslím, že za jeden jediný měsíc máte ale spoustu zážitků a dojmů, že se měsíc na to všechno zdá, alespoň mě, jako krátká doba.
Je vidět, že jste si MS + Kaitunu pěkně užili. Hezky jste to popsali, to Vás chválíme.
Mějte se dobře, ať práce frčí a je jí pořád víc.
MA+...