Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lyžařským instruktorem na Novém Zélandu? Yes, I am!

25. 6. 2014

    Je to téměř osm měsíců, co jsme vykročili chodbou „k letadlům“ na pražské Ruzyni vstříc našemu zélandskému dobrodužství. Během této doby jsme poznali hodně míst na obou zélandských ostrovech, poznali spoustu fajn lidí a zažili spoustu zážitků, které si budeme pamatovat celý život. Některá místa a zákoutí Zélandu jsme zatím vynechali a stejně tak nás spoustu dalších super zážitků ještě čeká. Jedno je ale jisté. Více než stoprocentně jsme si tady oba splnili sny, které v mnohém předčily i ta nejdrzejší a nejsmělejší očekávání. Když vynecháme 7 týdenní kapitolu o sbírání jablek, která byla vskutku opravdovým zážitkem po všech stránkách, tak náš zélandský čas zatím vyplňovala práce raftového průvodce - Raft Guida a cestování. Jezdit na kajaku nebo raftu po krásné řece v úžasné přírodě a ještě za to dostávat zaplaceno? Proč ne.....Další snová kapitola, hlavně tedy pro mě, nám začala před pár dny. V koutku duše, někde hodně hluboku, jsem si před rokem, dvěma, představoval, že učím svoje milované lyžování někde v zapadlém koutku Jižním Alp na Novém Zélandu. Dreams come true...Sny se stávají skutečností....A tak jsme s Aničkou oba již přes týden zaměstnanci lyžařského resortu Cardrona, který je špička v měřítku zélandském a stejně tak se řadí k tomu nejlepšímu, co lze najít na celé jižní polokouli.

 

 

   Sezona se pomalu rozbíhá a my začali „pracovat – učit na lyžích“. Už jen toto spojení je pro smrtelníka zvláštní. Ráno vstáváš, jako každý jiný, sedneš do auta a jedeš do práce..Ale ta práce je v krásných horách, s ostatními instruktory - úžasnými lidmi, kteří mají to bílé zlato a čertovská prkýnka stejně rádi jako vy! A klienti – hosté, kteří sem přijíždějí ze všech koutů světa jsou vděční za každý zážitek a užívají si sníh stejně jako my.

 

 

   Cardrona je na evropské poměry malý resort, čtyři čtyřsedačkové lanovky, k tomu přibližně tucet sjezdovek. Snowpark srovnatelný s top parky v Evropě, dvě U-rampy... V čem je ale rozdíl naprosto zásadní je servis, který je zde každému návštěvníkovi poskytnut. Když budu přehánět, tak jen jak zastaví auto nebo bus na místním parkovišti, tak začíná cirkus, který není v Evropě zase tak obvyklý. S nadsázkou: v podstatě tě vyndají z auta, obléknou, nazují do lyžařských bot a lyží, naučí tě lyžovat, dáš si skvělé jídlo nebo kafe, postarají se o děti (jesličky, školka) a co je nejdůležitější, nestane se ti, že potkáš zaměstnance, ketrý by se nesmál od ucha k uchu. Zkrátka servis a kvalita všech služeb je zde v podstatě dokonalá. Od pikolíka na parkovišti, přes půjčovny, obchod, 4! restaurace, dětské kluby, jesličky, školku, horskou službu, doktory a fyzioterapeuty, fotografy až po lyžařskou školu, která se 170ti zaměstnanci tvoří jednu třetinu celého personálu cirkusu jménem Cardrona.

 

 

   Tohoto soukolí, které zatím první týden pracuje až překvapivě hladce, jsme tedy pro následující zimu součástí. A pomalu ale jistě začínáme být hrdí, že můžeme oblékat červenou uniformu instruktorů lyžování. Když vezmu v potaz všemožné výhody a slevy, které nám z našeho zaměstnání plynou, samozřejmě skipas, možnost vzdělávat se na poli turistického ruchu i lyžování jako takového, nemohlo nás asi potkat nic lepšího...

 

 

    Každá mince má dvě strany. To druhou může být potenciální nedostatek hostů, tím pádem méně práce, špatné počasí a občas zavřený celý resort, vstávání před šestou a návraty po šesté. .. Ale ukažte mi prosím někoho, kdo má lyžování rád tak jako já, a kdo by nechtěl tohle dělat..

 

    Poslední v textu, ale neposlední v důležitosti, je třeba zmínit přílet našeho kamaráda Štěpána, který jako jediný z našeho okruhu přátel a rodiny „měl koule“  :-) (Ing. Martin Matuška je neměl :-)) a sebral se a přiletěl...Patří mu velký dík a my doufáme, že si kousíček toho našeho zélandského snu ukrojí a odveze zpět..      

 

    Jeslti jsem dnes nebyl moc vtipný a někomu přijde, že se chlubím, tak ano, je to tak. Měli jsme za těch posledních 8 měsíců štěstí, ale taky jsme tomu štěstí šli sakra naproti. Spali v autě, občas dost mrzli, zadlužili se a pár chvilek nebylo lehkých. Zadarmo jsme ale nic nedostali...Odměnou nám je to, co jsem výše popsal....Tak tedy s lyžařským SKOL, krásné léto všem do Čech.

 

-M-

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Přání.

tJ,27. 6. 2014 6:55

Ahojky - moc Vám to přejeme !!! Vydržte ve střehu, aby, až tam jednou už nebudete si domácí říkali: " Jó, to když tu byli Michal a Anička, to byly časy ........."
Přidáváme i naše laické SKOL.

tJ + mM

Re: Přání.

Ančí,30. 6. 2014 1:21

SKOL i vám všem! Snad tu na nás budou vzpomínat v dobrém, zatím se zdá, že Češi tu mají dobrou pověst:-) Našim jsem to už psala, ale ještě pro Turkovi - doufám, že Michalův závěrečný komentář o příjezdu Štěpána a nepříjezdu ostatních nevyzněl příliš přísně. Je jasné, že ne každý může přijet vzhledem k práci a samozřejmě i k financím. Jsme rádi že na nás myslíte a všelijak nás podporujete!!!

- A -

odpověď

MA,2. 7. 2014 0:10

Ahoj, vzkaz pro oba (i když Anička asi víc domýšlí souvislosti-je to ženská), komentář nijak nevyzněl,všichni víme co a jak, takže v pohodě.
Mrzí mě ale moje tulení básnička. Včera ráno mě napadaly žertovné rýmy, (že si taky přiložím polínko) a odpoledne jsem se pak koukala na stránky co je nového a verše o tulení placatici nikde, no asi jsem nedokódovala.
Možná někdy příště...
Zdravíme a myslíme na Vás.
MA*

pochvala

MA,25. 6. 2014 13:28

Dočetla jsem moc pěkné vyprávění(třeba ta připomínka v diskusi byla k něčemu) a chválím délku i obsah a jsem nakonec z těch několika posledních vět trošku "na měkko"....

Takže i my Vám oběma přejeme krásné zélandské lyžařské SKOL.
MA+