Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pár slov na závěr - pozdě ale přeci!

30. 6. 2015

Vím že mi to trvalo hodně dlouho, ale asi by se slušelo celé to moje dobrodružství nějak zakončit. Zahájím to souhrnem za USA který tedy ještě dlužím. Najezdila jem toho podstatně víc, po závěrečném sočtu to bylo 2498 mil, tedy 3997 km! Ani se mi tomu nechtělo věři, ale asi to tak vážně bude:-) Chození bylo trochu méně než v Kanadě, ale na to že jsem dva dny vlastně jen přejížděla tak to taky není úplně málo. Spočítala jsem to na 109,8 mil, tedy 175,4 km. Asi se mi tu nejvíc líbily ty protiklady – od moře k poušti, od nížin po vysoké hory, od zelených lesů po vyprahlé „pustiny“.

 

 

Pár NEJ by se taky našlo:

nejvyšší teplota: 97°F/ 36°C

nejvyšší dobytý bod: Clouds Rest 3025 mnm

nejnižší bod: Coachella Valley - 22m pod hladinou moře (dálnice je ale asi troch výš)

nejdelší přejezd: den 13 Bass Lake – Joshua Tree: 375 mil/ 600 km

nejnáročnější trek: Yosemity, není pochyb:-)

nejhezčí trek: opět těžko říct - krásné bylo Crater Lake, výlety po pobřeží ale i Joshua Tree NP

největší překvapení: Jak strašně rychle čas utíká! Kolik jsem toho chtěla vidět a nestačila jsem!

 

 

No a teď jen kratičce k celému tomu mému výletu. Mám teď už značný časový odstup od té velké cesty a možná je to právě pro to moje hodnocení dobře. Musím říct že to tedy vůbec nebylo zadarmo, přesto že jsem si rozhodně nevyhazovala z kopýtka. Jednoznačně nejdražší položkou (nepočítám li letenky) bylo půjčení auta, především v Americe. Takže až příště někam zas pojedu, určitě se bude hodit parta asi tak tří až čtyř kamarádů:-) Nehledě na to, že na konci cestování už mi bylo i trochu smutno a tak by se hodil nějaký parťák až několik... Každopádně ať už je to s těmi výdaji jakkoliv, nic bych neměnila! Jak jsem už psala, čas utíká úplně jinak - sice je na spoustu věcí dost času a nic člověka nenutí chvátat a tak... Ale obě země jsou moc moc veliké a je toho tolik k vidění a den míjí den a všechno se zkrátka za jedinou cestu, sebevíc dobrodružnou, zkrátka sthnout nedá. To ale vlastně taky není špatně - alespoň je to důvod zase se vrátit! Vůbec nedokážu popsat, co se mi líbilo nejvíc. Příroda je neskutečná jak v Kanadě tak v Oregonu, nebo Kalifornii. Ani nemusíte objíždět ta největší turistická lákadla a stejně vidíte všechnu tu nádheru! Lidi byli příjemní, snad vzhledem k tomu že jsem nebyla v žádném velkém městě. Domluvit se nebyl už naštěstí problém, konec konců jsem v cizině už nějaký ten pátek. Bylo docela legrační pozorovat jak jsou místní zmatení z mého přízvuku - asi jsem dost pochytila ze zélandské angličtiny a když se do toho přidá ještě ten původní evropský/český přízvuk, je to asi oříšek;)

 

No a co na opravdový závěr? Moc jsem si to užila, bylo to super dobrodružství, obrovská zkušenost, veliká legrace, osobní výzva a řekla bych můj splněný sen!

 

- A -

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

je to pravda

MA,5. 7. 2015 19:35

Nezbývá než souhlasit ...
Všechno se stihnout nedá ...
Odvaha,odhodlání překonat sama sebe...

Jsi zkrátka VELKÁ HOLKA...

MA+